Tak už je to týden, co jsem naposledy zamávala mým nejbližším a odletěla přes půlku světa za dobrodružstvím. Je to neuvěřitelný, co jsem za ten týden všechno stihla. Tolik nových lidí, nových míst, nových pocitů a nových zážitků.
Už teď vím, že výběr lokace hodnotím na jedničku třikrát podtrženou. Banff je neuvěřitelně krásné město a ta příroda, to je teprve něco nepopsatelného. Dýchá tu na mě moc příjemná atmosféra a celkově je to tu až děsivě uklidňující. Ujistila jsem se, že hory prostě miluju a to nevím, co budu říkat, až si poprvé sjedu ten powder na lyžích.
Ale abyste si všichni neříkali, jak se mám skvěle a jak mi závidíte. Je jasné, že z fotek se k Vám mé každodenní starosti a trápení nedostanou. Ale jako v Čechách, tak i tady, není život vždy jako med.
Aktuálně hledám práci. A to je teda pro mě dost velké utrpení, jelikož kanaďani jsou zvyklí vytisknout pár životopisů a jít se nabízet přímo na místo, kde se chtějí ucházet o práci. V mém podání to vypadalo asi tak. Vytisknou životopisy mi nedělalo problém. Zašla jsem do Job Centra a požádala je o pár kopií mého CV. Ale co se dělo pak? Teď se tomu směju, ale do smíchu mi teda vůbec nebylo. Chodila jsem se svými CV v ruce, uličkami města pořád dokola a rozhodovala se, kam jít a nejít. Co říct a neříct. No vážně trapná chvilka. Ale asi jen pro mě. Všude se tvářili, že je to naprosto normální a vlastně byli všichni moc milý.
Jak se říká, začátky jsou těžký a to v mém případě platí dvojnásob. V Čechách jsem měla všechno: rodinu, přítele, kamarády, práci, byt, auto, životní jistoty a to všechno jsem opustila a přijela do země, kde nemám vůbec nic. Vlastně mám jednu strašně důležitou věc – absolutní SVOBODU. Ale i přesto si tu všechno musím znovu postupně vybudovat. Začíná to telefonním číslem, novým domovem, dopravním prostředkem, bankovním účtem, přáteli, prací, atd., atd. a uvidíme, kde to skončí. Všechno je to o to těžší, že jsem tu úplně sama a nemůžu své pocity s nikým sdílet. Ale vím, že je to největší škola. A já se moc ráda učím. Teď se učím být sama. Sama se sebou.
A co beru jako zatím největší osobní přínos?? Omezení mobilních dat. Internet zapínám jen doma a nebo v případě nutné nouze, když se třeba úplnou náhodou někde ztratím. Zkuste to taky, alespoň na pár hodin/dní. Věřte, že svět kolem Vás bude najednou barevnější.
Vaše Katy <3
